Víte jaké je nejslavnější dílo 20. století?
Je to pisoárová mušle s honosným názvem „Fontána” od Marcela Duchampa.
Že je umění v haj*lu?
Naopak!
Jak mohlo 500 vybraných britských profesionálů v oblasti umění označit záchod jako průlomový moment v umění?
Abychom pochopili pointu, musíme se nejprve zaměřit na to, jak bylo “umělecké dílo” chápáno v době zhruba před sto lety. Bylo to něco, co umělec tvořil svou invencí a usilovnou prací a pak z toho vznikla socha, obraz, fotografie apod. Zkrátka něco libého oku i duši.
Myslím, že Marcel byl v podstatě stále o krok napřed a tím se stával pro okolí nepohodlným. Vnímal věci v jiných kontextech a přesazích, než se očekávalo.
Dokonce i jeho bratři umělci se ho snažili převychovat. Například ho přesvědčili, aby z jedné výstavy stáhnul svůj obraz, kterým pobuřoval veřejnost.
Marcel prohlásil: „Byl jsem hotov se světem umělců, hotov. Řekl jsem si ,Ať jdou k čertu‘ a nikoho z nich už jsem nechtěl vidět. Uvědomil jsem si, že mé cíle jsou jiné než jejich. Teď jsem věděl, jak jsem odlišný i od svého bratra. Jeho cílem byla sláva. Já neměl žádný cíl. Chtěl jsem jen, aby mne nechali na pokoji a já mohl dělat, co se mi líbilo.”
Po tomto incidentu se na umění vybodnul a stal se knihovníkem.
Taky začal hrát šachy.
A hrál je dost dobře.
O pár let později se asi jen tak z legrace přihlásil na hromadnou výstavu Společnosti nezávislých umělců. Zaplatil členský poplatek a tím splnil podmínky vystavovat.
V obyčejném obchodě koupil pisoár, dotáhl ho na výstavu, postavil na piedestal tak, jak se to obvykle dělává se sochařskými díly. Pak už dodal jen podpis „R. Mutt 1917”.
V kontextu doby to byl masakr.
Tento člověk a jeho dílo je pro mě opravdu fascinující.
Jako výraz obdivu jsem vložila „odkaz” na jeho fenomén do svého obrazu „Flašinet”.
Stejně tak jako když se pisoár otočí na záda, tak se z něho stává fontána.
Z mé převodovky se za použití kliky stává flašinet.
*Kolekce obrazů s tématem převodovek vznikla v létě 2019. Byla umístěna v DEPO2015 v rámci parádní akce „Skvosty s vůní benzínu”.